Dnes jsme se po snídani sbalili a do autobusu, který nás pouze popovezl do centra Verony, uložili i naše kufry. Rozloučili jsme se s hotelem a jeli vstříc novým zážitkům.
Jako kroky patrně všech turistů ve Veroně, vedli i ty naše k římské aréně z 1.století našeho letopočtu.
Arénu nechal postavit císař Augustus a pojala až 30 tisíc diváků. Bojovali zde gladiároři, boxeři a exotická zvířata.
V současné době se aréna využívá k operním představením a konzertům. Zdalipak se při techto "hrách" rozdává i chléb?
 |
| nad vchodem pro gladiátory |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
| skupinka plebejců |
"Dva domy, sobě rovné slávou svou, v spanilé Veroně, kam děj nás vede,
pro starý hněv spor znova pozdvihnou, že ruka v krvi občanské jen břede......." W. Shakespeare
Dalším bodem na trase byl dům Julie z rodu Kapuletů. Tísní se v maličké uličce a je to opravdu turistický hit. Prodrat se k soše Julie a vyfotit u ní, byl téměř nadlidský výkon.
 |
| Julin balkon |
 |
| naše Julie |
 |
| která je krásnější? |
Potom jsme se přes náměstí Piazza Erbe, kde se konal trh,
a skrz starověké opevnění města a bránou z 1.století našeho letopočtu,
přesouvali k místnímu hradu Castelvecchio, kde v minulosti sídlil vládnoucí rod della Scala (Scalierové) - věční protivníci papežů.
 |
| před hradem |
V Itálii není zvykem, aby se v hradech nacházel původní mobiliář a tak i na Castelvecchio je muzeum a obrazárna.
 |
| vskutku pěkně vymalováno... |
 |
| ...člověk za chvíli necítí kříž... |
 |
| malby na stěnách poněkud unavují |
Kromě obrazů, soch a nástěnných maleb se na hradě vystavovaly také zbraně. Některé velmi dlouhé a některé velmi těžké.
 |
| kopí a halapartny |
Poté ještě následovala prohlídka hradeb, obranného systému a vyhlídka na město i řeku Adige.
 |
| Na hradby! |
Následovala obědová pauza, pro kterou jsme si vybrali opět krásný park, tentokrát i s vodní plochou. I malé množství vody dokáže občerstvit, namočit a udělat radost.
 |
| někdy je svět lepší vzhůru nohama |
 |
| AquaBabes? |
Po obědě jsme se vrátili do středověkého centra Verony a náležitě obdivovali krásy města, kaváren a chuť zmrzliny.
 |
| živé sochy |
V podvečer jsme nasedli do autobusu a přejeli asi 100km na sever do Trenta. Po rychlém ubytování v hotelu jsme šli na večeři, pak na procházku městem a na závěr dne nás čekala sladká tečka ve formě báječné zmrzliny na počest narozenin jedné z našich dívek.
Zkrátka paráda! Kde jinde slavit narozeniny než v Trentu?
 |
| večerní náměstí |
