Upřesnění dojezdu

Ke škole dorazíme okolo 21:15. Prosíme rodiče, či zákonné zástupce, aby si vyzvedli děti u autobusu. Děkujeme.

Zprávy z cesty

Právě projíždime městem Linec. Do Prahy to máme cca 4 hodiny jízdy, ale na českém území nás čeká ještě jedna povinná zastávka, asi i Tábora.

Odtud dáme vědět přesnější dobu dojezdu do Prahy.

Gorizia a Monfalcone

V rámci alternativního programu při vyhýbání se dešti, jsme se rozhodli dopoledne navštívit téměř horské městečko Gorizia (Nova Gorica). Toto město, které hraničí se Slovinskem, vzniklo v brodu řeky Isonzo (Soča) v 10.století. Pohnuté dějiny století dvacátého jej neustále spojovaly a rozdělovaly na italskou a slovinskou část. 

V hledáčku naší pozornosti byl středověký hrad z 13.století.

Čekáme na prohlídku.

U hradní studny.

Prohlídka hradu byla zajímavá a je dobře, že jsme toto město navštívili dnes. Zítra se tudy prožene mnoho cyklistických závodníků a zakončí zde jednu z etap Gira.

Pak jsme jeli do přímořského industriálního města Monfalcone, kde se v loděnicích vyrábí velké výletní lodě. 

Absolvovali jsme komentovanou prohlídku v anglickém jazyce a pak jsme si zbytek muzea prohlédli sami. 

Městečko Monfalcone a zdejší loděnice mají podobný příběh jako Baťa a Zlín. I zde majitel továrny podporoval kulturu a bydlení pro své zaměstnance. 

Na konec dne, který se vlastně vydařil i co se týká počasí, jsme se vrhli na pláž alespoň načerpat mořský vzduch do plic a mušličky do pytlíků od svačin.

Den jsme zakončili opět v naší pizzerii a to tentokrát pizzou dle vlastního výběru.

Zítra vyrážíme cca v 9 hodin od ubytováni. Čeká nás nákup a utracení posledních eur za dárky domů. 

Čas příjezdu do Prahy budeme průběžně aktualizovat. Ale dříve než večer nás nečekejte.

Grado a Palmanova

Dnešní den byl ve znamení unikání před deštěm, bouřkou, hromy a blesky. A byli jsme úspěšní! 

Nejdříve jsme po snídani projeli autobusem úzkou silničkou vedoucí přes lagunu do letoviska Grado. V sezóně je v tomto městečku mnoho mořechtivých turistů, ale v tomto čase tam bylo krásně klidno.

I na tomto místě jsme našli pozůstatky po římských osadnících a raně křesťanské románské stavby.

V kostelících probíhá edukace ohledně stavebních slohů.

Procházka podél pobřeží nás vystavila silnému větru, ale bylo to úžasné.

I v přístavu to bylo velmi fotogenické.

Pak jsme se přemístili  více do vnitrozemí k jednomu z nejzajímavějších pevnostních měst, k Palmanově.

Ve městě, které má tvar devíticípé hvězdy, jsme si přednesli referáty, které se týkaly historie města, ale také pevnostní architektury v Čechách.

I na zdejším náměstí jsme navštívili kostel, tentokrát barokní. 

Pak jsme se vydali na procházku okolo městských hradeb a bastionů.

Neustále jsme měli bouřku a déšť v patách, ale stihli jsme se k autobusu vrátit včas, bez mokra v botách. Vše tedy dobře dopadlo a čekala nás zasloužená večeře v naší restauraci.

Zítra doufáme ve stejné štěstí s počasím. Na pláž to sice nebude, ale náhradní program vymyslíme a odpoledne nás čeká muzeum stavby velkých lodí v Monfalcone. Tak se těšíme.

Miramare a Terst

Dnešní krásný a slunečný den byl protkán i krásnými a slunečnými zážitky. Po snídani jsme se popovezli autobusem přímo k místům, kde italskou pevninu omývá Jaderské moře. Tam si na skalnatém výběžku, kousek od města Terst, vybudoval svůj zámeček Maxmilian Habsburský, bratr císaře Františka Josefa I. a mexický císař.

Na objednanou komentovanou prohlídku zámečku jsme šly na dvě skupiny. Část, která venku čekala se zatím věnovala jídlu a prohlídce blízkého okolí a zahrady.

Interiéry zámečku byly skvostné s nádhernými výhledy na moře. Je škoda, že si je jeho stavitel moc neužil.

Po procházce v zahradě a dalších krásných výhledech na moře, jsme se vydali do jednoho z největších přístavů v Itálii, města Terst.

Hned v přístavu nás přivítal vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, který byl česko-německého původu. 

Terst je mnohonárodnostní město s bohatou historií začínající již v době římské. Mezi zajímavosti patří velké náměstí z jedné strany ohraničené mořem i velký kanál, který Terstu propůjčuje benátský vzhled.

Po příjezdu zpět do Aquileie jsme se procházkou dostali na večeři a poté ještě vyposlechli pár referátů, na které přes den nebyl čas.

Dnes jsme již všichni po náročném dni unaveni a těšíme se do postýlek. A uvidíme, co nám přinese zítřek. Velmi pravděpodobně déšť a s ním spojen program, ve kterém se pokusíme co nejméně zmoknout. 

Nějak bude.