Cesta z Verony domů

 Dneska jsme vyrazili z našeho hotelu ve Veroně okolo 9:30 a vydali se na dlouhou cestu domů. Cesta ale ubíhala docela rychle, chvíli jsme spali, pak doháněli poslední referáty a radost nám udělalo i hokejové klání Česko - Slovensko, které jsme vyhráli.

Do Prahy ke škole jsme dorazili přesně ve 20:45. Nastalou loučení a odchod domů.

Už teď se ale těšíme, kam nás příští rok zavane, co pro nás zase přichystá.

Benátky

 Dnes byly na řadě Benátky, klenot na laguně. Z Verony jsme se do Benátek dopravili vlakem, což je fakt paráda, protože z vlaku vystoupíte přímo u Canal Grande, hlavní dopravní tepny Benátek.

Od letošního roku Italové opravdu splnili své sliby a do Benátek se platí vstupné. Školní skupina ale má po registraci volný vstup a tak jsme za nádražím ukázali QR kód a šli jsme. 

Benátky jsou proslulé i tím, že zde vznikl název ghetto  pro část města, která je obývána židovským obyvatelstvem. V současné době bylo ale cítit trochu napětí a větší přítomnost policie a vojáků. 

Na jednom z náměstíček v ghettu jsme se věnovali referátům o Benátkách a pak jsme šli dál. 

Proklikatit se benátskými uličkami zalitými sluncem a stovkami turistů v počtu 40 lidí je opravdu zážitek!

A tento zážitek vyvrcholil velkým údivem při vstupu na Piazza San Marco. Tam nás udivil nejen chrám sv. Marka, ale i zvonice a vůbec všechno.

Po obědě a prozkoumání přilehlých uliček jsme se vydali směrem na nejznámější most v Benátkách - Ponte di Rialto.

Rialto, postavené v 16.století, je proslavené i svými obchůdky, které se nacházejí uprostřed mostu. Zde je tradiční fotka z Benátek.

Pak jsme se přesunuli do nejstarší části Benátek, kde je nejstarší kostel a hlavně tržnice, kde se dodnes prodávají ryby, ovoce a zelenina. 

Cestou od Rialta směrem k nádraží jsme už šli uličkami, kde bylo méně lidí a bylo to fajn. 

Moje oblíbené modelky.

Poslední foto z Benátek a pak již opět cesta vlakem zpět do Verony.

Po cestě z Benátek děti hrály hry a dokreslovaly obrázky benátských pamětihodností.

Zítra nás čeká balení a dlouhá cesta domů.

Určitě se domů těšíme, ale ....

Ferrara

Dnešní den byla v plánu Ferrara, krásné město poblíž největší a nejznámější italské řeky Pád. Leží tedy v Pádské nížině, v průměrné nadmořské výšce 9 m.n.m.. 

V historickém středověkém centru je hlavní dominantou vodní hrad, který byl středověkým sídlem rodu d´Este. Celý hrad jsme poctivě obešli a prošli i nádvoří. 

Uvnitř hradu se nachází galerie s uměním 19.století a je zde i prostor na výstavy moderního umění.

Po prohlídce hradu jsme se přesunuli na Piazza Duomo a tam jsme opět malovali či kreslili místní památky a čekali na otevření kostela. Duomo di San Giogio je nádherná románská stavba zvenčí, uvnitř dosti barokně upravená, ale krásná. 

Celá Ferrara je charakteristická svými stavbami z červených cihel a uličkami vydlážděnými říčními valouny.

Na večeři jsme dnes měli opět pizzu, ale v jiné restauraci.

Zítra nás čekají Benátky. Do nich se dostaneme vlakem, který nám jede v 8:20 z Verony. Musíme být včas na snídaní, aby nám neujel vlak, tak snad vše klapne a rodiště Marca Pola a Antonia Vivaldiho nám neuteče.

Modena a muzeum Ferrari

 Za krásného slunečného rána jsme se dnes vypravili do Modeny, která se nachází v oblasti Emilia Romagna. Cestu po dálnicí jsme si krátili referáty o Modeně samotné i o Janu Kaplickém, jelikož do jím navrženého muzea v Modeně jsme také měli namířeno.

Muzeum Enza Ferrariho, tohoto zakladatele slavné automobilky, je postaveno na okraji dnešního historického centra Modeny na místě, kde stával jeho rodný dům. 

Toto je model muzea pro lepší představu.

Ve většině případů jsme odolali nákupům zboží s logem koně, auta bychom stejně neměli jak transportovat, ale muzeum i s audiovizuální show jsme si opravdu moc užili. 

Pak jsme se pěšky přesunuli na piknik do blízkého parku a užili si trochu té předprázdninové pohody. 

Naše cesta do historického centra dále vedla okolo Palazzo Ducale, kde kdysi bydlívali příslušníci zde vládnoucího rodu d´Este.

Našim cílem bylo Duomo di Modena, nádherná románská katedrála v srdci města. Bylo to i s výkladem....

Pak jsme na různých místech náměstí malovali či kreslili místní pamětihodnosti.

Ve Veroně jsme opět šli na večeři do pizzerie a pak přišla sladká tečka ve formě místní zmrzliny. To bylo fajn. 

A zítra nás opět čeká krásné a slunné počasí a další nové město v oblasti Emilia Romagna.

Dobrou noc.